Hostětín: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce [[1888]] byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce [[1965]] byla obec sloučena se sousedním [[Pitín]]em, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce [[1990]]. | S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce [[1888]] byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce [[1965]] byla obec sloučena se sousedním [[Pitín]]em, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce [[1990]]. | ||
== Vývoj územně správního členění == | |||
{{Podrobně|Vývoj územně správního členění}} | |||
== Přírodní podmínky == | == Přírodní podmínky == | ||
Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: {{cswiki|Vizovická_vrchovina|Vizovické vrchoviny}} a {{cswiki|Bílé_Karpaty|Bílých Karpat}}. Na {{cswiki|flyš|flyšových}} horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok [[Kolelač]], který je přítokem [[vodní dílo Bojkovice|vodní nádrže Bojkovice]]. Celé území obce náleží do {{cswiki|Chráněná_krajinná_oblast_Bílé_Karpaty|Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty}}. | Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: {{cswiki|Vizovická_vrchovina|Vizovické vrchoviny}} a {{cswiki|Bílé_Karpaty|Bílých Karpat}}. Na {{cswiki|flyš|flyšových}} horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok [[Kolelač]], který je přítokem [[vodní dílo Bojkovice|vodní nádrže Bojkovice]]. Celé území obce náleží do {{cswiki|Chráněná_krajinná_oblast_Bílé_Karpaty|Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty}}. | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2025, 16:49
Hostětín je obec ve Zlínském kraji, která leží v severovýchodní části okresu Uherské Hradiště na úpatí Bílých Karpat necelých 5 km jižně od Slavičína na silnici směřující z Bojkovic do Bylnice.
Historie
Počátek osídlení pravděpodobně spadá do 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412, kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce 1888 byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce 1965 byla obec sloučena se sousedním Pitínem, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce 1990.
Vývoj územně správního členění
Přírodní podmínky
Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Na flyšových horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok Kolelač, který je přítokem vodní nádrže Bojkovice. Celé území obce náleží do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Obyvatelstvo
V obci žije 220 obyvatel.
Infrastruktura
Obec provozuje čistírnu odpadních vod a z obecní kotelny dodává teplo pro zhruba 80% domácností. V Hostětíně je zastávka na železniční trati Brno - Trenčianska Teplá.
Galerie
-
Letecký pohled
