Dějiny Hostětína: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce Hostětín, je poloha obce v blízkosti hřebene Bílých Karpat. Tento…“) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce [[Hostětín]], je poloha obce v blízkosti hřebene {{cswiki|Bílé_Karpaty|Bílých Karpat}}. Tento se po rozpadu {{cswiki|Velká_Morava|Velké Moravy}} stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky: mezi {{cswiki|Uherské_království|Uherským královstvím}} a {{cswiki|Morava|Moravou}}, která se od poloviny 11. století stala součástí {{cswiki|České_království|českého království}}<ref>Kuča et al. eds., 1992</ref>. | |||
Raný středověk (do 11. století) | ==Pravěké osídlení== | ||
Dokladem pravěké osídlení na území současného Hostětína je nález dvou jaspisových škrabadel<ref>Jašek, Alois: Hostětín - vlastivědné stati. 1943 | |||
In Jašek, A. (1943),p. 54:V archeologickém oddělení krajinského muzea v Bojkovicích chovají se na katastru hostětínském nalezená 2 jaspisová škrabadla, jejichž vyobrazení přineslo "Naše Valašsko" VIII. č.1-2, str. 59.</ref>. | |||
==Raný středověk (do 11. století)== | |||
Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše. | Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše. | ||
Počátky osídlení (12. - 16. století) | == Počátky osídlení (12. - 16. století)== | ||
Počátek výrazné kolonizace území v okolí Hostětína spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí | [[Soubor:Mza prvniZminka 1412.jpg|náhled|První písemka zmínka o vsi Hostětín z roku 1412.]] | ||
Počátek výrazné kolonizace území v okolí Hostětína spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí<ref name=":0">Nekuda et al.,1982</ref>. Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z r. 1141, ve které je připomínána osada ''Vasily'' (vzdálená asi 4 km západně od Hostětína, poblíž samoty [[Vasilsko]]). [[První písemná zmínka|První písemná zmínka o obci]] pochází z r. [[1412]], kdy je uváděna již jako součást [[Světlovské panství|světlovského panství]]. V té době je Hostětín nejvýše položenou vsí na území současného {{cswiki|Okres_Uherské_Hradiště|okresu Uherské Hradiště}}<ref name=":0" />. V relativně poklidném období, které trvalo až do [[15. století]], kolonizace vrcholí. Na území katastrů sousedních obcí Bojkovic, [[Pitín|Pitína]] či [[Hrádek|Hrádku]] existovalo několik osad, které postupně na počátku [[16. století]] zanikly. Od roku [[1516]] do roku [[1549]] je rovněž Hostětín připomínán jako '''pustý''' (podobně jako například {{cswiki|Starý_Hrozenkov|Starý Hroyenkov}}, přičemž již v další písemné zmínce z r. [[1576]] je ves opět označena jako usedlá<ref>Prasek, 1906</ref>. | |||
== 17. století== | |||
V [[17. století]] byla celá oblast jihovýchodní {{cswiki|Morava|Moravy}} vystavena častým [[Loupeživé vpády na Moravu v 17. století|loupeživým vpádům]], které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedních {{cswiki|Uhry|Uher}}. Jako předzvěst další zkázy bylo moravské pomezí v roce [[1605]] napadeno oddíly {{cswiki|Bočkajovci|Bočkajovců}}, kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění [[Nový Světlov|Nového Světlova]] u blízkých [[Bojkovice|Bojkovic]]. Další strádání obec zažila za {{cswiki|Třicetiletá_válka|třicetileté války}}, avšak zejména za opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku [[1663]], kdy byla celá obec vypálena, a v r. [[1683]]. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín, podobně jako celé okolí, sužován drancováním {{cswiki|Kuruci|kuruců}} {{cswiki|František_II._Rákóczi|Františka Rákosziho}}. | |||
== 18. století== | |||
[[18. století]] přineslo konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel, což vyvolává opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách zemědělské půdy, které ležely ladem. | |||
==19. století== | |||
Vedle nepříliš výnosného zemědělství v podhorských podmínkách se objevuje výnosné povolání [[Zvěroklestič|zvěroklestiče]] (tzv. „miškáři“). V průběhu [[19. století]] až do roku [[1918]] se tímto řemeslem živila podstatná část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska, Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory přinášelo „miškářství“ i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků. Výraznou změnou, která podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko slovenského pomezí, byla výstavba [[Železniční trať Brno - Trenčianska Teplá|železniční tratě Brno - Trenčianska Teplá]], dokončená v roce [[1888]]. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu. | |||
==20. století== | |||
Mimo obecných historických událostí [[20. století|minulého století]] do vývoje obce nepříznivě zasáhla reforma veřejné správy v roce [[1964]], v rámci které byla zanikla samostatná obec Hostětín a byla sloučena se sousedním Pitínem. Tento stav trval do roku [[1990]] a spolu s [[Stavební uzávěra v Hostětíně|vyhlášením stavební uzávěry]] v obci, jako podmínky ochranného režimu v povodí [[Vodní dílo Bojkovice|vodárenské nádrže Bojkovice]], způsobil výrazný pokles počtu obyvatel (o 20% v období 1970-1990). Po osamostatnění se obec zaměřila na odstranění stavební uzávěry jako zásadního omezení dalšího rozvoje obce a v roce [[1996]] byla do provozu uvedena [[Čistírna odpadních vod Hostětín|obecní čistírna odpadních vod]]. I další realizované počiny ([[obecní kotelna]]) měly výrazné {{cswiki|Životní_prostředí|environmentální}} zaměření, čímž Hostětín získal pověst obce pečující o životní prostředí. | |||
==21. století== | |||
==Informační zdroje== | |||
Podklady k popisu dějin obce se nacházejí zejména v archivních fondech [[Moravský zemský archiv|Moravského zemského archivu]] v Brně a [[Státní okresní archiv v Uherské Hradišti|Státního okresního archivu v Uherské Hradišti]]. S ohledem na to, že [[obecní kronika]], vedená místní samosprávou v letech 1920 - 1964, se ztratila, je sestavení podrobných dějin 20. století obtížné. Je však možné částečně využít [[Kronika národní školy v Hostětíně|školní kroniku]] a ostatní archivní materiály obecního zastupitelstva. | |||
==Reference== | |||
<references /> | |||
Aktuální verze z 2. 7. 2023, 14:19
Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce Hostětín, je poloha obce v blízkosti hřebene Bílých Karpat. Tento se po rozpadu Velké Moravy stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky: mezi Uherským královstvím a Moravou, která se od poloviny 11. století stala součástí českého království[1].
Pravěké osídlení
Dokladem pravěké osídlení na území současného Hostětína je nález dvou jaspisových škrabadel[2].
Raný středověk (do 11. století)
Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše.
Počátky osídlení (12. - 16. století)
Počátek výrazné kolonizace území v okolí Hostětína spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí[3]. Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z r. 1141, ve které je připomínána osada Vasily (vzdálená asi 4 km západně od Hostětína, poblíž samoty Vasilsko). První písemná zmínka o obci pochází z r. 1412, kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V té době je Hostětín nejvýše položenou vsí na území současného okresu Uherské Hradiště[3]. V relativně poklidném období, které trvalo až do 15. století, kolonizace vrcholí. Na území katastrů sousedních obcí Bojkovic, Pitína či Hrádku existovalo několik osad, které postupně na počátku 16. století zanikly. Od roku 1516 do roku 1549 je rovněž Hostětín připomínán jako pustý (podobně jako například Starý Hroyenkov, přičemž již v další písemné zmínce z r. 1576 je ves opět označena jako usedlá[4].
17. století
V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedních Uher. Jako předzvěst další zkázy bylo moravské pomezí v roce 1605 napadeno oddíly Bočkajovců, kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění Nového Světlova u blízkých Bojkovic. Další strádání obec zažila za třicetileté války, avšak zejména za opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku 1663, kdy byla celá obec vypálena, a v r. 1683. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín, podobně jako celé okolí, sužován drancováním kuruců Františka Rákosziho.
18. století
18. století přineslo konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel, což vyvolává opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách zemědělské půdy, které ležely ladem.
19. století
Vedle nepříliš výnosného zemědělství v podhorských podmínkách se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V průběhu 19. století až do roku 1918 se tímto řemeslem živila podstatná část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska, Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory přinášelo „miškářství“ i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků. Výraznou změnou, která podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko slovenského pomezí, byla výstavba železniční tratě Brno - Trenčianska Teplá, dokončená v roce 1888. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu.
20. století
Mimo obecných historických událostí minulého století do vývoje obce nepříznivě zasáhla reforma veřejné správy v roce 1964, v rámci které byla zanikla samostatná obec Hostětín a byla sloučena se sousedním Pitínem. Tento stav trval do roku 1990 a spolu s vyhlášením stavební uzávěry v obci, jako podmínky ochranného režimu v povodí vodárenské nádrže Bojkovice, způsobil výrazný pokles počtu obyvatel (o 20% v období 1970-1990). Po osamostatnění se obec zaměřila na odstranění stavební uzávěry jako zásadního omezení dalšího rozvoje obce a v roce 1996 byla do provozu uvedena obecní čistírna odpadních vod. I další realizované počiny (obecní kotelna) měly výrazné environmentální zaměření, čímž Hostětín získal pověst obce pečující o životní prostředí.
21. století
Informační zdroje
Podklady k popisu dějin obce se nacházejí zejména v archivních fondech Moravského zemského archivu v Brně a Státního okresního archivu v Uherské Hradišti. S ohledem na to, že obecní kronika, vedená místní samosprávou v letech 1920 - 1964, se ztratila, je sestavení podrobných dějin 20. století obtížné. Je však možné částečně využít školní kroniku a ostatní archivní materiály obecního zastupitelstva.
Reference
- ↑ Kuča et al. eds., 1992
- ↑ Jašek, Alois: Hostětín - vlastivědné stati. 1943 In Jašek, A. (1943),p. 54:V archeologickém oddělení krajinského muzea v Bojkovicích chovají se na katastru hostětínském nalezená 2 jaspisová škrabadla, jejichž vyobrazení přineslo "Naše Valašsko" VIII. č.1-2, str. 59.
- ↑ 3,0 3,1 Nekuda et al.,1982
- ↑ Prasek, 1906