Hostětín: Porovnání verzí
(založení stránky) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
{{Podrobně|Dějiny Hostětína}} | |||
Počátek osídlení pravděpodobně spadá do 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1412]], kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. | Počátek osídlení pravděpodobně spadá do 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1412]], kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. | ||
S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce [[1888]] byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce [[1965]] byla obec sloučena se sousedním [[Pitín]]em, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce [[1990]]. | S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce [[1888]] byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce [[1965]] byla obec sloučena se sousedním [[Pitín]]em, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce [[1990]]. | ||
== Přírodní podmínky == | == Přírodní podmínky == | ||
Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Na flyšových horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok [[Kolelač]], který je přítokem [[vodní | Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: {{cswiki|Vizovická_vrchovina|Vizovické vrchoviny}} a {{cswiki|Bílé_Karpaty|Bílých Karpat}}. Na {{cswiki|flyš|flyšových}} horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok [[Kolelač]], který je přítokem [[vodní dílo Bojkovice|vodní nádrže Bojkovice]]. Celé území obce náleží do {{cswiki|Chráněná_krajinná_oblast_Bílé_Karpaty|Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty}}. | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| Řádek 12: | Řádek 13: | ||
== Infrastruktura == | == Infrastruktura == | ||
Obec provozuje čistírnu odpadních vod a z obecní kotelny dodává teplo pro zhruba 80% domácností. V Hostětíně je zastávka na [[Vlárská dráha|železniční trati Brno - Trenčianska Teplá]]. | Obec provozuje [[Čistírna odpadních vod Hostětín|čistírnu odpadních vod]] a z [[Obecní kotelna|obecní kotelny]] dodává teplo pro zhruba 80% domácností. V Hostětíně je zastávka na [[Vlárská dráha|železniční trati Brno - Trenčianska Teplá]]. | ||
== Galerie == | == Galerie == | ||
Aktuální verze z 25. 6. 2023, 22:42
Hostětín je obec ve Zlínském kraji, která leží v severovýchodní části okresu Uherské Hradiště na úpatí Bílých Karpat necelých 5 km jižně od Slavičína na silnici směřující z Bojkovic do Bylnice.
Historie
Počátek osídlení pravděpodobně spadá do 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412, kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. S uklidněním poměrů v 18. a 19. století spojeným s opětovným osídlením usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V roce 1888 byla uvedena do provozu železniční trať Brno - Trenčianska Teplá, která přispěla k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje. V roce 1965 byla obec sloučena se sousedním Pitínem, obnovenou samostatnost zpět nabyla v roce 1990.
Přírodní podmínky
Obec na leží na rozhraní dvou geomorfologických celků: Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Na flyšových horninách v mírně teplé klimatické oblasti přirozenou vegetací tvoří lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně. Hostětínem protéká potok Kolelač, který je přítokem vodní nádrže Bojkovice. Celé území obce náleží do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Obyvatelstvo
V obci žije 220 obyvatel.
Infrastruktura
Obec provozuje čistírnu odpadních vod a z obecní kotelny dodává teplo pro zhruba 80% domácností. V Hostětíně je zastávka na železniční trati Brno - Trenčianska Teplá.
Galerie
-
Letecký pohled
