Římskokatolická farnost Pitín: Porovnání verzí

Z wiki.hostetin.org
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:


== Historie farnosti ==
== Historie farnosti ==
Farnost existovala již v 16. století. Přibližně kolem roku 1750 byla dočasně připojena k farnosti v Bojkovicích, avšak roku 1784 byla znovu samostatně zřízena.<ref>[1]</ref>
Farnost existovala již v 16. století. Přibližně kolem roku 1750 byla dočasně připojena k farnosti v Bojkovicích, avšak roku 1784 byla znovu samostatně zřízena.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Římskokatolická_farnost_Pitín#Historie_farnosti</ref>


Farní kostel sv. Stanislava je v písemných pramenech připomínán již v 15. století. Současnou podobu získal zejména při stavebních úpravách v polovině 19. století.
Farní kostel sv. Stanislava je v písemných pramenech připomínán již v 15. století. Současnou podobu získal zejména při stavebních úpravách v polovině 19. století.
Řádek 14: Řádek 14:


== Území a začlenění ==
== Území a začlenění ==
Farnost Pitín je součástí děkanátu Uherský Brod v rámci '''Arcidiecéze olomoucké'''.
Farnost Pitín je součástí děkanátu Uherský Brod v rámci Arcidiecéze olomoucké.


Zahrnuje tři obce:
Zahrnuje tři obce:
Řádek 25: Řádek 25:
Farnost spravuje několik sakrálních objektů:
Farnost spravuje několik sakrálních objektů:


* '''Farní kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka''' v [[Pitín|Pitíně]] – hlavní kostel farnosti<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/6E3DDD5F-8D76-4383-9842-926E0274B345</ref>.  
* Farní kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka v [[Pitín|Pitíně]] – hlavní kostel farnosti<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/6E3DDD5F-8D76-4383-9842-926E0274B345</ref>.  
* '''[[Kaple Nanebevzetí Panny Marie]]''' v [[Hostětín|Hostětíně]]<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/416A1AA9-EE18-41F2-A26D-493035BDDEB3</ref> — původní kaplička byla požehnána v roce 1924. V roce [[1961]] byla započata stavba nové kaple, kterou však režim zabavil. K přestavbě a rozšíření došlo až v letech 1996–1997, kdy ji požehnal generální vikář Erich Pepřík.
* [[Kaple Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Hostětín|Hostětíně]]<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/416A1AA9-EE18-41F2-A26D-493035BDDEB3</ref> — původní kaplička byla požehnána v roce 1924. V roce [[1961]] byla započata stavba nové kaple, kterou však režim zabavil. K přestavbě a rozšíření došlo až v letech 1996–1997, kdy ji požehnal generální vikář Erich Pepřík.
* '''Kaple Panny Marie a sv. Zdislavy''' v [[Šanov|Šanově]]<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/D55B4D0F-831F-441C-9F64-35C18E896407</ref> — ová kaple byla požehnána v roce 1993 arcibiskupem [[Jan Graubner|Janem Graubnerem]]
* Kaple Panny Marie a sv. Zdislavy v [[Šanov|Šanově]]<ref>https://www.ado.cz/katalog/www/kostely/D55B4D0F-831F-441C-9F64-35C18E896407</ref> — ová kaple byla požehnána v roce 1993 arcibiskupem [[Jan Graubner|Janem Graubnerem]]


== Duchovní správa ==
== Duchovní správa ==
Správcem farnosti je '''P. Mgr. Zdeněk Graas''', který působí jako administrátor. Ve farnosti působí také jáhen Mgr. Lukáš Caha jako trvalý dobrovolný jáhen.<ref>[https://www.ado.cz/katalog/www/farnosti/pitin?utm_source=chatgpt.com https://www.ado.cz/katalog/www/farnosti/pitin]</ref>
Správcem farnosti je páter ''Mgr. Zdeněk Graas,'' který působí jako administrátor. Ve farnosti působí také jáhen Mgr. Lukáš Caha jako trvalý dobrovolný jáhen.<ref>[https://www.ado.cz/katalog/www/farnosti/pitin?utm_source=chatgpt.com https://www.ado.cz/katalog/www/farnosti/pitin]</ref>
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|+Přehled duchovních správců v Pitíně ve 20. a 21. století
|+Přehled duchovních správců v Pitíně ve 20. a 21. století
Řádek 74: Řádek 74:
|-
|-
|P. Jan Černý (administrátor Nezdenice – zastupoval)
|P. Jan Černý (administrátor Nezdenice – zastupoval)
|června 1999
|červen 1999
|července 1999
|července 1999
|-
|-
Řádek 87: Řádek 87:


== Život farnosti ==
== Život farnosti ==
Ve farnosti působí katolická jednota Orel (založena 1920, obnovena 1990).
Ve farnosti působí katolická jednota Orel Pitín (založena 1920, obnovena 1990).


Duchovní život farnosti prohlubují Lidové misie (poslední v letech 2003 a 2017).<ref name="dejiny" />
Duchovní život farnosti prohlubují Lidové misie (poslední v letech 2003 a 2017).<ref name="dejiny" />
Řádek 96: Řádek 96:
== Významní rodáci ==
== Významní rodáci ==


=== Kněží a řeholníci ===
=== Kněží a řeholníci<ref name=":0">https://www.fapitin.cz/Dějiny%20Pitína.htm</ref> ===
[[Josef Karel Matocha]] (1888–1961) – arcibiskup olomoucký, vězněný komunistickým režimem. Je pochován v Pitíně u vchodu do kostela.
[[Josef Karel Matocha]] (1888–1961) – arcibiskup olomoucký, vězněný komunistickým režimem. Je pochován v Pitíně u vchodu do kostela.


Řádek 108: Řádek 108:


=== Řeholní sestry ===
=== Řeholní sestry ===
Z farnosti pocházelo mnoho řeholnic, zejména ze III. řádu sv. Františka z Assisi (např. sestry z rodů Kundratových, Chmelových a Janůjových z Hostětína či Savarových a Voltnerových z Pitína).<ref name="dejiny" />   
Z farnosti pocházelo mnoho řeholnic, zejména ze III. řádu sv. Františka z Assisi (např. sestry z rodů Kundratových, Chmelových a Janůjových z Hostětína či Savarových a Voltnerových z Pitína).<ref name=":0" />   


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 9. 1. 2026, 16:38

Římskokatolická farnost Pitín
Sídlo Pitín










Web https://www.fapitin.cz




Římskokatolická farnost Pitín je územní společenství římských katolíků v děkanátu Uherský Brod s farním kostelem svatého Stanislava.

Historie farnosti

Farnost existovala již v 16. století. Přibližně kolem roku 1750 byla dočasně připojena k farnosti v Bojkovicích, avšak roku 1784 byla znovu samostatně zřízena.[1]

Farní kostel sv. Stanislava je v písemných pramenech připomínán již v 15. století. Současnou podobu získal zejména při stavebních úpravách v polovině 19. století.

Patron farnosti

Patronem farnosti je svatý Stanislav.

Vazbu Hostětína na pitínskou farnost dokládá i obecní pečeť z roku 1749 s vyobrazením sv. Stanislava, patrona farního kostela v Pitíně.

Území a začlenění

Farnost Pitín je součástí děkanátu Uherský Brod v rámci Arcidiecéze olomoucké.

Zahrnuje tři obce:

Sakrální objekty

Farnost spravuje několik sakrálních objektů:

  • Farní kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka v Pitíně – hlavní kostel farnosti[2].
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Hostětíně[3] — původní kaplička byla požehnána v roce 1924. V roce 1961 byla započata stavba nové kaple, kterou však režim zabavil. K přestavbě a rozšíření došlo až v letech 1996–1997, kdy ji požehnal generální vikář Erich Pepřík.
  • Kaple Panny Marie a sv. Zdislavy v Šanově[4] — ová kaple byla požehnána v roce 1993 arcibiskupem Janem Graubnerem

Duchovní správa

Správcem farnosti je páter Mgr. Zdeněk Graas, který působí jako administrátor. Ve farnosti působí také jáhen Mgr. Lukáš Caha jako trvalý dobrovolný jáhen.[5]

Přehled duchovních správců v Pitíně ve 20. a 21. století
Správce Od Do
P. František Rusňák 24. 10. 1878 28. 1. 1905
P. František Derka (kaplan bojkovský – zastupoval) ledna 1905 dubna 1905
P. Cyprián Zavřel 13. 7. 1905 7. 5. 1913
P. František Kuzník 13. 8. 1913 1. 11. 1927
P. Karel Kvítek 22. 11. 1927 14. 6. 1928
P. Jan Múčka 1928 25. 8. 1949
P. Ludvík Černoch 1. 9. 1949 15. 8. 1959
P. Valentin Rafaja 1959 31. 3. 1975
P. Miloslav Kunc 2. 9. 1975 1. 6. 1999
P. Jan Černý (administrátor Nezdenice – zastupoval) červen 1999 července 1999
P. Karel Janečka 15. 7. 1999 15. 7. 2004
P. Zdenek Graas 16. 7. 2004 dosud

Život farnosti

Ve farnosti působí katolická jednota Orel Pitín (založena 1920, obnovena 1990).

Duchovní život farnosti prohlubují Lidové misie (poslední v letech 2003 a 2017).[6]

Bohoslužby

Římskokatolická farnost Pitín pořádá pravidelné bohoslužby, duchovní setkání a církevní služby pro věřící v přifařených obcích. Bohoslužebný program je každodenně aktualizován a uveřejňován na webových stránkách farnosti.[7]

Významní rodáci

Kněží a řeholníci[8]

Josef Karel Matocha (1888–1961) – arcibiskup olomoucký, vězněný komunistickým režimem. Je pochován v Pitíně u vchodu do kostela.

P. Ferdinand Janůj (1858–1930) – rodák z Hostětína

P. Emil Prchlík (1874–1929) – rodák ze Šanova

P. František Sláma (1914–1959) – rodák ze Šanova

Ladislav Milička – minorita ze Šanova

Řeholní sestry

Z farnosti pocházelo mnoho řeholnic, zejména ze III. řádu sv. Františka z Assisi (např. sestry z rodů Kundratových, Chmelových a Janůjových z Hostětína či Savarových a Voltnerových z Pitína).[8]

Reference

Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; názvem nesmí být prosté číslo, použijte popisné označení

Externí odkazy