Katastrální území Hostětín

Vznik a vývoj

Katastr Hostětína vznikl jako územní jednotka v roce 1789 při zavedení josefinského katastru. Lze však předpokládat, že vymezení katastrálního území Hostětína vycházelo z hranic plužiny mezi sousedními obcemi. Podrobné zaměření a mapové zobrazení bylo provedeno v roce 1828 při tvorbě stabilního katastru. Vceňovací operát stabilního katastru, který obsahuje mimo jiné důležité údaje o druzích pozemků a rozsáhlý popisný materiál, je datován k roku 1847, přičemž na Moravě nabyl stabilní katastr účinnosti v roce 1851. Nová katastrální mapa pro katastrální území Hostětín na základě požadavků výnosu o revizi pozemkového katastru byla zpracována v roce 1907. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl evidovaný katastr převzat v nezměněné podobě. Zásadní změna přišla v roce 1928 v podobě nabytí účinnosti zákona o pozemkovém katastru. Po roce 1948 socialistické zřízení omezovalo vlastnické vztahy k půdě a pozemkový katastr byl evidovaný v podobě jednotná evidence půdy (1954 -1964) a evidence nemovitostí (1964 - 1992). V roce 1993 byl zaveden v současnosti platný katastr nemovitostí, který reagoval na obnovu pořádku a práva a potřeby restituce a privatizace majetku. Katastr nemovitostí odstraňuje mimojiné zásadní nedostatky předchozí socialistické evidence (nespolehlivá evidence parcel ve vlastnictví občanů sloučených do větších půdních celků, které v souladu s tehdejšími předpisy neměly být ani zobrazovány v mapách).

Katastrální operát Hostětína byl od roku 1993 postupně digitalizován. Nejprve byly převedeny do databáze popisné údaje k nemovitostem. V letech 1996-7 byly díky provedeným jednoduchým pozemkovým úpravám v terénu vyměřeny a tedy znovuobnoveny vlastnické hranice především lesních pozemků. K dokončení digitalizace katastrálního operátu došlo 22.12.2009[1];, kdy byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Hostětín. Mapové podklady jsou tedy dostupné v podobě tzv. katastrální mapy digitalizované (zkratka: KMD), která je dostupná na internetových stránkách a zobrazuje všechny nemovitosti.

Vedení katastrálního operátu vykonává Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod.

Hranice

Katastrální území Hostětín má přibližně tvar pravoúhlého trojúhelníku.

Jeho severní hranice odděluje katastry Hostětína a Hrádku na Vlárské dráze a je převážně tvořeno vodními tokem Kolelače a jeho pravobřežního přítoku - Olšůvky. Na Křížných se průběh hranice mění v severojižní směr a odděluje Hostětín od sousedního Šanova. Hranice prochází po temeni vrchů Dúbí a Kozice a po většinu své délky je současně rozvodnicí mezi povodím Moravy a Váhu. V jižní části katastru se hranice stáčí jihozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu území Hostětína, kde se na "trojmezí" stýkají katastry Hostětína, Pitína a Šanova. Katastrální hranice s k.ú. Pitín prochází po hřbetu Jahodisek a později sleduje tok Svatojánského potoka až k jeho soutoku s Kolelačem u osady Kolelač. V tomto bodě na sebe navazují tři katastrální území (Hostětín, Hrádek na Vlárské dráze a Pitín).

Pozemkové tratě

Katastrální území se dělí na pozemkové celky - tratě, které jsou přirozeně odděleny vodními toky či cestami. Původ pomístních jmen tratí spadá pravděpodobně ke středověkým počátkům trvalého osídlení a za posledních 200 let se názvy tratí více méně nezměnily. Názvy tratí podle údajů ze stabilního katastru v roce 1828:

• Nad Javory
• Nad Ploty
• Slatiny
• Zahrady
• Lepky
• Žleb
• Kozice
• Láz
• Bukovina
• Nad Bukovinú
• Jahodisko

Odkazy

• Dějiny katastru
• ČÚZK - nahlížení do katastru: Katastrální mapa Hostětína
• Územně-identifikační registr: k.ú. Hostětín
• Katastrální území Hostětín https://web.archive.org/web/20160326230923/http://wiki.hostetin.org/wiki/index.php/Katastr%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAzem%C3%AD_Host%C4%9Bt%C3%ADn