Stabilní katastr

Stabilní katastr byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském císařství. Byl pořízen v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván „stabilní“. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy na území České republiky.

Titulní list souboru indikačních skic pro obec Hostětín z roku 1828

Stabilní katastr na území Hostětína

V Hostětíně bylo měření dokončeno v roce 1828. Vznikla tak katastrální mapa v měřítku 1:2880 (1 rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě) rozdělená na tři mapové listy.

Dochovanými součástmi tehdejšího katastrálního operátu jsou:

císařský povinný otisk katastrální mapy v měřítku 1:2880, který je uložen v archivu ČÚZK
indikační skici - soubor 26 listů, který obsahuje měřičské náčrty v měřítku 1:2880 doplněný o plán obce v dvojnásobném měřítku. Skici jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně^[1].
vceňovací operát – popisný materiál (druhové a bonitní rozdělení pozemků, popis hospodářských poměrů ...), uložený v Moravském zemském archivu v Brně.