Stabilní katastr

Stabilní katastr byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v předlitavské části Rakouského císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně.

Byl zamýšlen jako trvalý registr, a proto dostal označení „stabilní“. Z jeho měřického operátu následně vznikly pozdější katastrální mapy v českých zemích.

Vznik a význam

Stabilní katastr byl založen císařským patentem z prosince 1817, podle něhož měly být všechny pozemky hospodářsky obdělávané i jiné geometricky zaměřeny, zobrazeny na mapách, sepsány a popsány, rozděleny podle druhu vzdělávání (kultur) a užívání a nakonec plodné pozemky vtříděny do určitých jakostních tříd. Tím byl dán základ pro spravedlivé vyměřování pozemkové daně.

Stabilní katastr poskytuje ucelený, maximálně objektivní a přesný obraz kvalitativního a kvantitativního stavu půdního fondu a tehdejšíjho hospodářství ve všech zemích císařství.^[1]

Obsah

Dokumenty stabilního katastru se dělí podle charakteru na:

měřický operát – výstup geometrického zaměření a zobrazení všech pozemků,
písemný operát – soupis všech pozemků a jejich vlastníků,
vceňovací operát – druhové a bonitní rozdělení pozemků.

Stabilní katastr na území Hostětína

V Hostětíně bylo měření dokončeno v roce 1828. Vznikla tak katastrální mapa v měřítku 1:2880 (1 rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě) rozdělená na tři mapové listy.

Dochovanými součástmi tehdejšího katastrálního operátu jsou:

císařský povinný otisk katastrální mapy v měřítku 1:2880, který je uložen v archivu ČÚZK
indikační skici - soubor 26 listů, který obsahuje měřičské náčrty v měřítku 1:2880 doplněný o plán obce v dvojnásobném měřítku. Skici jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně^[2].
vceňovací operát – popisný materiál (druhové a bonitní rozdělení pozemků, popis hospodářských poměrů ...), uložený v Moravském zemském archivu v Brně.