Chmelova sušírna

Chmelova sušírna je roubená sušírna, která stojí v zahradě za [Moštárna moštárnou].

Umístění

Chmelova sušírna v roce 2004

Sušírna stojí v zahradě, která náleží k usedlosti č.p.4. V katastru nemovistostí je vymezena na stavební parcele č. 83 a rozloze 21 m².

Historie

Sušírna byla velmi pravděpodobně postavena před rokem 1828. V mapě stabilního katastru z roku 1828 je zakreslena v místě stávající sušírny stavební parcela č. 9 s budovou ze spalného materiálu – dřeva. Původní číslo bylo později zrušeno, v seznamu parcel k čtvrtlánu č.p. 4 je uvedena již parcela stavební parcela 83 (Dorrhaus – sušírna).

Záznam o sušírně na čvtrlánu č.p. 4.

Dendrochronologické rozbor vzorků dřeva z obvodových trámů potvrdil, že sušírna byla vystavěna na počátku 19. století. Trámy totiž neobsahují podkorní letokruhy, a tedy datování posledních letokruhů k rokům 1792 a 1795 nelze považovat za dobu stětí stromu. Jeden ze vzorků byl pravděpodobně i s podkorním letokruhem - růst stromu byl pak v období 1662-1783.

V druhé polovině 20. století už však nebyla využívána a chátrala se. V roce 1998 místní organizace Českého svazu ochránců přírody díky podpoře grantu z Nadace Partnerství sušírnu rekonstruovala. Po dlouhé, snad padesátileté odmlce se v sušírně opětovně začalo sušit 28. října 1998.

Konstrukce

Řez sušírnou

Sušírna se svým členěním řadí mezi bezdýmové sušírny s posuvnými lískami. Skládá se ze tří prostorů sdružených do podélného půdorysu délky 7 m a šířky 3 m. Základ sušírny tvoří roubená konstrukce z bukového a dubového dřeva. Původní obvodové trámy jsou převážně bukové, dubové jsou pouze svislé trámy při vstupní otvorech při vsunování lések. Při rekonstrukci v roce 1998 byly chybějící a poškozené trámy nahrazeny novými, dubovými (např. tři horní trámy na severovýchodní stěně atd.).

Stavba je zakryta sedlovou střechou s krytinou z pálených tašek. Asi do roku 1950 byla Chmelova sušírna pokryta doškem, který byl běžnou krytinou sušíren na Slovácku či v Luhačovském Zálesí. Sušírny na Valašsku byly dříve kryty šindelem.

Sušírna je stavebně a funkčně rozdělena na tři části:

• síňka– slouží pro přikládání do pece. Od zápeče je oddělena stěnou z nepálených cihel.
• zápeč– uzavřená sušicí komora krytá deštěným stropem, který je zesílen položenou vrstvou nepálených cihel. Obvodové stěny jsou zevnitř omazány jílem. Dveře od výtahu umožňují vstup do zápeče, používají se při opravách pece apod. Prostor vyhřívá tělesopece, nově vystavěná ze šamotových cihel (v minulosti z nepálené hlíny). Kouř z pece unikal postranními kanálky do komína. Původně k odvětrávání kouře ze síňky slouží mezery mezi horními trámy, otevřeným stropem či dveřmi – podobně jako u jiných sušíren tu komín chyběl. V roce 2003 byl nad zápečí nově vystavěn komín. Lísky ("lésy") leží na párech podélně založených bidel – "vozin". Velikost a počet lísek se místně odlišuje, jejich velikost je 80 cm × 200–230 cm. Uspořádání lísek v Chmelově sušírně je typické pro jihovýchodní Moravu, "lésy" jsou seřazeny do 3 svislých řad, přičemž prostřední řada nad pecí má menší počet "lés". Rám lísek je sčepován z podélných a čelných desek a příčních latěk a žeber. Dno je vypleteno z vrbových prutů. Ve Chmelově sušírně je 12 lísek o celkové ploše 18 m². Na jeden násyp sušírna pojme více než 300 kg čerstvého ovoce.
• výtah– prostor, kde se vytahují "lésy" ze zápeče  a kde se ovoce přebírá. U některých sušíren je výtah uzavřený obvodovou stěnou.

Sušení

Během sušící sezóny se zde každý rok usuší přibližně 1-2 tuny ovoce.

Rok	Počet lések
2002	96
2003	133
2004-6	?
2007	30
2008-9	?
2010	63
2011	50
2012	68
2013	139
2014
2015

Tabulka: Záznamy o množství usušeného ovoce

Fotogalerie

• 

  Sušírna stojí v zahradě za moštárnou

• 

  Po opravě pece v roce 2013

• 

  Sušírna v roce 2004