Stabilní katastr: Porovnání verzí

← Porovnání se starší verzí Porovnání s novější verzí →

Verze z 14. 6. 2025, 15:45

Stabilní katastr byl soubor údajů o veškerém (ekonomie) půdním fondu v {{cswiki|Předlitavsko|předlitavské]] části císařství Rakouského císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování daň pozemkové daně.

Byl zamýšlen jako trvalý registr, a proto dostal označení „stabilní“. Z jeho měřického operátu následně vznikly pozdější katastrální mapy v českých zemích.

Vznik a význam

Stabilní katastr byl založen císařským patentem z prosince 1817, podle něhož měly být všechny pozemky hospodářsky obdělávané i jiné geometricky zaměřeny, zobrazeny na mapách, sepsány a popsány, rozděleny podle druhu vzdělávání (kultur) a užívání a nakonec plodné pozemky vtříděny do určitých jakostních tříd. Tím byl dán základ pro spravedlivé vyměřování pozemkové daně.

Stabilní katastr poskytuje ucelený, maximálně objektivní a přesný obraz kvalitativního a kvantitativního stavu půdního fondu a tehdejšíjho hospodářství ve všech zemích císařství.^[1]

Obsah

Dokumenty stabilního katastru se dělí podle charakteru na:

měřický operát – výstup geometrického zaměření a zobrazení všech pozemků,
písemný operát – soupis všech pozemků a jejich vlastníků,
vceňovací operát – druhové a bonitní rozdělení pozemků.

Stabilní katastr na území Hostětína

V Hostětíně bylo měření dokončeno v roce 1828. Vznikla tak katastrální mapa v měřítku 1:2880 (1 rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě) rozdělená na tři mapové listy.

Dochovanými součástmi tehdejšího katastrálního operátu jsou:

císařský povinný otisk katastrální mapy v měřítku 1:2880, který je uložen v archivu ČÚZK
indikační skici - soubor 26 listů, který obsahuje měřičské náčrty v měřítku 1:2880 doplněný o plán obce v dvojnásobném měřítku. Skici jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně^[2].
vceňovací operát – popisný materiál (druhové a bonitní rozdělení pozemků, popis hospodářských poměrů ...), uložený v Moravském zemském archivu v Brně.

Galerie

Indikační skica: ves Hostětín (v dvojnásobném měřítku) v roce 1828.
Císařský otisk
Pečeť na rubu katastrální mapy z roku 1828
Výřez z indikační skici stabilního katastru – trati Láz a Kozice

Reference

Externí odkazy

[1] ttps://cuzk.gov.cz/Urady/Zememericky-urad/Dalsi-informace/UAZK/O-archivu-podrobnejsi-informace.aspx

[2] ttps://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/MOR078218280

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Stabilní katastr''' byl soubor údajů o veškerém [[Půda (ekonomie)|půdním]] fondu v [[Předlitavsko|předlitavské]] části [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování [[Pozemková daň|pozemkové daně]].
+'''Stabilní katastr''' byl soubor údajů o veškerém {{cswiki|Půda (ekonomie)|půdním}} fondu v {{cswiki|Předlitavsko|předlitavské]] části {{cswiki|Rakouské císařství|Rakouského císařství}}. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování {{cswiki|Pozemková daň|pozemkové daně}}.
-Byl zamýšlen jako trvalý registr, a proto dostal označení ''„stabilní“''. Z jeho měřického operátu následně vznikly pozdější katastrální mapy v [[Česko|českých zemích]].
+Byl zamýšlen jako trvalý registr, a proto dostal označení ''„stabilní“''. Z jeho měřického operátu následně vznikly pozdější katastrální mapy v {{cswiki|Česko|českých zemích}}.
 == Vznik a význam ==