Chmelova sušírna: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Chmelova sušírna''' je roubená sušírna, která stojí v zahradě za [[Moštárna|moštárnou]]. | '''Chmelova sušírna''' je roubená sušírna, která stojí v zahradě za [[Moštárna Hostětín|moštárnou]]. | ||
==Umístění== | |||
[[Soubor:Susirna 2004 vyrez.jpg|náhled|Chmelova sušírna v roce 2004]] | [[Soubor:Susirna 2004 vyrez.jpg|náhled|Chmelova sušírna v roce 2004]] | ||
Sušírna stojí v zahradě, která náleží k [[č.p.4|usedlosti č.p.4]]. V katastru nemovistostí je vymezena na stavební parcele č. 83<ref>http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/parcely/2853773742</ref> | Sušírna stojí v zahradě, která náleží k [[č.p.4|usedlosti č.p.4]]. V katastru nemovistostí je vymezena na stavební parcele č. 83<ref>http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/parcely/2853773742</ref> o rozloze 21 m<sup>2</sup>. | ||
==Historie== | |||
Sušírna byla velmi pravděpodobně postavena před rokem [[1828]]. V mapě stabilního katastru z roku 1828 je zakreslena v místě stávající sušírny stavební parcela č. 9 s budovou ze spalného materiálu – dřeva. Původní číslo bylo později zrušeno, v seznamu parcel k čtvrtlánu č.p. 4 je uvedena již parcela stavební parcela 83 (Dorrhaus – sušírna). | Sušírna byla velmi pravděpodobně postavena před rokem [[1828]]. V [[Mapa stabilního katastru|mapě stabilního katastru]] z roku 1828 je zakreslena v místě stávající sušírny stavební parcela č. 9 s budovou ze spalného materiálu – dřeva. Původní číslo bylo později zrušeno, v seznamu parcel k čtvrtlánu [[Hostětín č.p. 4|č.p. 4]] je uvedena již parcela stavební parcela 83 (Dorrhaus – sušírna). Vlastníkem usedlosti byla do roku [[1992]] rodina [[Chmela|Chmelova]]. | ||
[[Soubor:Cp04 katastr list.jpg|náhled|Záznam o sušírně na | [[Soubor:Cp04 katastr list.jpg|náhled|Záznam o sušírně na čtvrlánu č.p. 4.]] | ||
Dendrochronologický rozbor vzorků dřeva z obvodových trámů potvrdil, že sušírna byla vystavěna na počátku 19. století. Trámy totiž neobsahují podkorní letokruhy, a tedy datování posledních letokruhů k rokům 1792 a 1795 nelze považovat za dobu stětí stromu. Jeden ze vzorků byl pravděpodobně i s podkorním letokruhem - růst stromu byl pak v období 1662-1783. | |||
V druhé polovině 20. století už však nebyla využívána a chátrala se. V roce [[1998]] místní organizace Českého svazu ochránců přírody díky podpoře grantu z Nadace Partnerství sušírnu rekonstruovala. Po dlouhé, snad padesátileté odmlce se v sušírně opětovně začalo sušit 28. října 1998. | V druhé polovině 20. století už však nebyla využívána a chátrala se. V roce [[1998]] [[Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Hostětín|místní organizace Českého svazu ochránců přírody]] díky podpoře grantu z {{cswiki|Nadace_Partnerství|Nadace Partnerství}} sušírnu rekonstruovala. Po dlouhé, snad padesátileté odmlce se v sušírně opětovně začalo sušit 28. října 1998. | ||
==Konstrukce== | |||
[[Soubor:Susirna rez kresba.jpg|náhled|Řez sušírnou]] | [[Soubor:Susirna rez kresba.jpg|náhled|Řez sušírnou]] | ||
Sušírna se svým členěním řadí mezi bezdýmové sušírny s posuvnými lískami. Skládá se ze tří prostorů sdružených do podélného půdorysu délky 7 m a šířky 3 m. Základ sušírny tvoří roubená konstrukce z bukového a dubového dřeva. Původní obvodové trámy jsou převážně bukové, dubové jsou pouze svislé trámy při vstupní otvorech při vsunování lések. Při rekonstrukci v roce 1998 byly chybějící a poškozené trámy nahrazeny novými, dubovými (např. tři horní trámy na severovýchodní stěně atd.). | Sušírna se svým členěním řadí mezi bezdýmové sušírny s posuvnými lískami. Skládá se ze tří prostorů sdružených do podélného půdorysu délky 7 m a šířky 3 m. Základ sušírny tvoří roubená konstrukce z bukového a dubového dřeva. Původní obvodové trámy jsou převážně bukové, dubové jsou pouze svislé trámy při vstupní otvorech při vsunování lések. Při rekonstrukci v roce 1998 byly chybějící a poškozené trámy nahrazeny novými, dubovými (např. tři horní trámy na severovýchodní stěně atd.). | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Sušírna je stavebně a funkčně rozdělena na tři části: | Sušírna je stavebně a funkčně rozdělena na tři části: | ||
* '''síňka''' – slouží pro přikládání do pece. Od zápeče je oddělena stěnou z nepálených cihel. | *'''síňka''' – slouží pro přikládání do pece. Od zápeče je oddělena stěnou z nepálených cihel. | ||
* '''zápeč''' – uzavřená sušicí komora krytá deštěným stropem, který je zesílen položenou vrstvou nepálených cihel. Obvodové stěny jsou zevnitř omazány jílem. Dveře od výtahu umožňují vstup do zápeče, používají se při opravách pece apod. Prostor vyhřívá těleso '''pece''', nově vystavěná ze šamotových cihel (v minulosti z nepálené hlíny). Kouř z pece unikal postranními kanálky do komína. Původně k odvětrávání kouře ze síňky slouží mezery mezi horními trámy, otevřeným stropem či dveřmi – podobně jako u jiných sušíren tu komín chyběl. V roce 2003 byl nad zápečí nově vystavěn komín. Lísky ("lésy") leží na párech podélně založených bidel – "vozin". Velikost a počet lísek se místně odlišuje, jejich velikost je 80 cm × 200–230 cm. Uspořádání lísek v Chmelově sušírně je typické pro jihovýchodní Moravu, "lésy" jsou seřazeny do 3 svislých řad, přičemž prostřední řada nad pecí má menší počet "lés". Rám lísek je sčepován z podélných a čelných desek a příčních latěk a žeber. Dno je vypleteno z vrbových prutů. Ve Chmelově sušírně je 12 lísek o celkové ploše 18 m<sup>2</sup>. Na jeden násyp sušírna pojme více než 300 kg čerstvého ovoce. | *'''zápeč''' – uzavřená sušicí komora krytá deštěným stropem, který je zesílen položenou vrstvou nepálených cihel. Obvodové stěny jsou zevnitř omazány jílem. Dveře od výtahu umožňují vstup do zápeče, používají se při opravách pece apod. Prostor vyhřívá těleso '''pece''', nově vystavěná ze šamotových cihel (v minulosti z nepálené hlíny). Kouř z pece unikal postranními kanálky do komína. Původně k odvětrávání kouře ze síňky slouží mezery mezi horními trámy, otevřeným stropem či dveřmi – podobně jako u jiných sušíren tu komín chyběl. V roce 2003 byl nad zápečí nově vystavěn komín. Lísky ("lésy") leží na párech podélně založených bidel – "vozin". Velikost a počet lísek se místně odlišuje, jejich velikost je 80 cm × 200–230 cm. Uspořádání lísek v Chmelově sušírně je typické pro jihovýchodní Moravu, "lésy" jsou seřazeny do 3 svislých řad, přičemž prostřední řada nad pecí má menší počet "lés". Rám lísek je sčepován z podélných a čelných desek a příčních latěk a žeber. Dno je vypleteno z vrbových prutů. Ve Chmelově sušírně je 12 lísek o celkové ploše 18 m<sup>2</sup>. Na jeden násyp sušírna pojme více než 300 kg čerstvého ovoce. | ||
* '''výtah''' – prostor, kde se vytahují "lésy" ze zápeče a kde se ovoce přebírá. U některých sušíren je výtah uzavřený obvodovou stěnou. | *'''výtah''' – prostor, kde se vytahují "lésy" ze zápeče a kde se ovoce přebírá. U některých sušíren je výtah uzavřený obvodovou stěnou. | ||
==Sušení== | |||
Během sušící sezóny se zde každý rok usuší přibližně 1-2 tuny ovoce. | Během sušící sezóny se zde každý rok usuší přibližně 1-2 tuny ovoce. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
''Tabulka: Záznamy o množství usušeného ovoce'' | ''Tabulka: Záznamy o množství usušeného ovoce'' | ||
==Reference== | |||
<references /> | |||
==Fotogalerie== | |||
<gallery> | <gallery> | ||
Soubor:Susirna zahrada 201310.jpg|Sušírna stojí v zahradě za [[Moštárna|moštárnou]] | Soubor:Susirna zahrada 201310.jpg|Sušírna stojí v zahradě za [[Moštárna|moštárnou]] | ||
| Řádek 73: | Řádek 74: | ||
Soubor:Susirna 2004.jpg|Sušírna v roce 2004 | Soubor:Susirna 2004.jpg|Sušírna v roce 2004 | ||
</gallery> | </gallery> | ||
<references /> | |||
Aktuální verze z 5. 7. 2023, 07:40
Chmelova sušírna je roubená sušírna, která stojí v zahradě za moštárnou.
Umístění
Sušírna stojí v zahradě, která náleží k usedlosti č.p.4. V katastru nemovistostí je vymezena na stavební parcele č. 83[1] o rozloze 21 m2.
Historie
Sušírna byla velmi pravděpodobně postavena před rokem 1828. V mapě stabilního katastru z roku 1828 je zakreslena v místě stávající sušírny stavební parcela č. 9 s budovou ze spalného materiálu – dřeva. Původní číslo bylo později zrušeno, v seznamu parcel k čtvrtlánu č.p. 4 je uvedena již parcela stavební parcela 83 (Dorrhaus – sušírna). Vlastníkem usedlosti byla do roku 1992 rodina Chmelova.
Dendrochronologický rozbor vzorků dřeva z obvodových trámů potvrdil, že sušírna byla vystavěna na počátku 19. století. Trámy totiž neobsahují podkorní letokruhy, a tedy datování posledních letokruhů k rokům 1792 a 1795 nelze považovat za dobu stětí stromu. Jeden ze vzorků byl pravděpodobně i s podkorním letokruhem - růst stromu byl pak v období 1662-1783.
V druhé polovině 20. století už však nebyla využívána a chátrala se. V roce 1998 místní organizace Českého svazu ochránců přírody díky podpoře grantu z Nadace Partnerství sušírnu rekonstruovala. Po dlouhé, snad padesátileté odmlce se v sušírně opětovně začalo sušit 28. října 1998.
Konstrukce
Sušírna se svým členěním řadí mezi bezdýmové sušírny s posuvnými lískami. Skládá se ze tří prostorů sdružených do podélného půdorysu délky 7 m a šířky 3 m. Základ sušírny tvoří roubená konstrukce z bukového a dubového dřeva. Původní obvodové trámy jsou převážně bukové, dubové jsou pouze svislé trámy při vstupní otvorech při vsunování lések. Při rekonstrukci v roce 1998 byly chybějící a poškozené trámy nahrazeny novými, dubovými (např. tři horní trámy na severovýchodní stěně atd.).
Stavba je zakryta sedlovou střechou s krytinou z pálených tašek. Asi do roku 1950 byla Chmelova sušírna pokryta doškem, který byl běžnou krytinou sušíren na Slovácku či v Luhačovském Zálesí. Sušírny na Valašsku byly dříve kryty šindelem.
Sušírna je stavebně a funkčně rozdělena na tři části:
- síňka – slouží pro přikládání do pece. Od zápeče je oddělena stěnou z nepálených cihel.
- zápeč – uzavřená sušicí komora krytá deštěným stropem, který je zesílen položenou vrstvou nepálených cihel. Obvodové stěny jsou zevnitř omazány jílem. Dveře od výtahu umožňují vstup do zápeče, používají se při opravách pece apod. Prostor vyhřívá těleso pece, nově vystavěná ze šamotových cihel (v minulosti z nepálené hlíny). Kouř z pece unikal postranními kanálky do komína. Původně k odvětrávání kouře ze síňky slouží mezery mezi horními trámy, otevřeným stropem či dveřmi – podobně jako u jiných sušíren tu komín chyběl. V roce 2003 byl nad zápečí nově vystavěn komín. Lísky ("lésy") leží na párech podélně založených bidel – "vozin". Velikost a počet lísek se místně odlišuje, jejich velikost je 80 cm × 200–230 cm. Uspořádání lísek v Chmelově sušírně je typické pro jihovýchodní Moravu, "lésy" jsou seřazeny do 3 svislých řad, přičemž prostřední řada nad pecí má menší počet "lés". Rám lísek je sčepován z podélných a čelných desek a příčních latěk a žeber. Dno je vypleteno z vrbových prutů. Ve Chmelově sušírně je 12 lísek o celkové ploše 18 m2. Na jeden násyp sušírna pojme více než 300 kg čerstvého ovoce.
- výtah – prostor, kde se vytahují "lésy" ze zápeče a kde se ovoce přebírá. U některých sušíren je výtah uzavřený obvodovou stěnou.
Sušení
Během sušící sezóny se zde každý rok usuší přibližně 1-2 tuny ovoce.
| Rok | Počet lések |
| 2002 | 96 |
| 2003 | 133 |
| 2004-6 | ? |
| 2007 | 30 |
| 2008-9 | ? |
| 2010 | 63 |
| 2011 | 50 |
| 2012 | 68 |
| 2013 | 139 |
| 2014 | |
| 2015 |
Tabulka: Záznamy o množství usušeného ovoce
Reference
Fotogalerie
-
Sušírna stojí v zahradě za moštárnou
-
Po opravě pece v roce 2013
-
Sušírna v roce 2004
