wiki.hostetin.org - Příspěvky [cs]

Radim Machů

2025-12-01T17:57:35Z

Pavouk: +fotka

{{Infobox - osoba
| obrázek = Radim machu.jpg
| jméno = Radim
| příjmení = Machů
| narození = 24. dubna 1973
| povolání = jednatel moštárny
}}
'''Radim Machů''' (* 24. dubna 1973)<ref>https://ov.gov.cz/zapis/23570650?query=fulltext%3Dz.s.&resultsPage=214</ref> je hostětínský občan, geograf, jednatel [[Moštárna Hostětín|hostětínské moštárny]] a hybatel ekologických projektů v [[Hostětín|Hostětíně]].

== Veřejná činnost ==
Radim Machů pomáhal rozjet činnost [[Moštárna|hostětínské moštárny]] a dodnes stojí v jejím čele jako její jednatel. Významně se také podílel na ostatních ekologických projektech, které se v obci podařilo uskutečnit: výtopny na biomasu, [[Čistírna odpadních vod Hostětín|kořenové čistírny odpadních vod]], [[Chmelova sušírna|tradiční sušírny na ovoce]] a solárních kolektorů.

Významně se podílel na [[Návštěva prince Charlese|návštěvě britského krále Karla III.]], tehdy prince Charlese, v březnu 2010.

Je jednatelem [[Sbor dobrovolných hasičů Hostětín|Sboru dobrovolných hasičů Hostětín]].

== Odkazy ==
<references />

[[Kategorie:Členové Sboru dobrovolných hasičů v Hostětíně]]

Soubor:Radim machu.jpg

2025-12-01T17:55:27Z

Pavouk: Načteno vlastní dílo pomocí Průvodce načítáním souborů

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{cs|1=Radim Machů}}
|date=2025-12-01
|source={{own}}
|author=[[User:Pavouk|Pavouk]]
|permission=
|other versions=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-zero}}

Nacteno pomoci UploadWizard extension.

[[Kategorie:Uploaded with UploadWizard]]

Radim Machů

2025-12-01T17:51:30Z

Pavouk: nový článeček

'''Radim Machů''' (* 24. dubna 1973)<ref>https://ov.gov.cz/zapis/23570650?query=fulltext%3Dz.s.&resultsPage=214</ref> je hostětínský občan, geograf, jednatel [[Moštárna Hostětín|hostětínské moštárny]] a hybatel ekologických projektů v [[Hostětín|Hostětíně]].

== Veřejná činnost ==
Radim Machů pomáhal rozjet činnost [[Moštárna|hostětínské moštárny]] a dodnes stojí v jejím čele jako její jednatel. Významně se také podílel na ostatních ekologických projektech, které se v obci podařilo uskutečnit: výtopny na biomasu, [[Čistírna odpadních vod Hostětín|kořenové čistírny odpadních vod]], [[Chmelova sušírna|tradiční sušírny na ovoce]] a solárních kolektorů.

Významně se podílel na [[Návštěva prince Charlese|návštěvě britského krále Karla III.]], tehdy prince Charlese, v březnu 2010.

Je jednatelem [[Sbor dobrovolných hasičů Hostětín|Sboru dobrovolných hasičů Hostětín]].

== Odkazy ==
<references />

[[Kategorie:Členové Sboru dobrovolných hasičů v Hostětíně]]

Čistírna odpadních vod Hostětín

2025-12-01T11:46:55Z

Pavouk: překlepy, +ekvivalentní pojem do úvodu

'''Čistírna odpadních vod''' '''Hostětín''', také zvaná '''kořenová čistírna odpadních vod''' (KČOV), byla uvedena do provozu v červenci [[1996]] a slouží k čištění odpadních vod z obce [[Hostětín]].[[Soubor:Kcov Hostetin 20230613.jpg|náhled|Kořenová čistírna čerstvě po dokončené intenzifikaci (červen 2023).]]

== Popis ==
Jde o {{Cswiki|Kořenová_čistírna|vegetační (kořenovou) čistírnu odpadních vod}}, přičemž komunální odpadní vody, které přivádí na čistírnu [[Kanalizace obce Hostětín|jednotná stoková kanalizace]], procházejí jednotlivými technologickými stupni čistírny.

V roce 2023, po 26 letech provozu, byla čistírna zásadně přebudována a modernizována. Původní čistírna s horizontálním podpovrchovým průtokem přebudována na ''vertikálně podpovrchově protékanou vegetační čistírnu odpadních vod II. generace''. Čistírna je dimenzována na zatížení splaškových vod pro 300 ekvivalentních obyvatel (EO) a vzhledem ke stavu před intenzifikací nově zajišťuje parametry jakosti amoniakálního dusíku a fosforu tak, aby splňovaly zvýšené požadavky z důvodu níže položené vodárenské nádrže Bojkovice.

V současné podobě čistírna zahrnuje:

*mechanické předčištění (odlehčovací komora, zachycení hrubých nečistot: česle a lapák písku)
*biologické čištění (biologický septik, vertikální kořenový filtr, horizontální kořenový filtr pro čištění odlehčených dešťových vod)
*retenční mokřadní nádrž
*terciární stupeň - dočištění (recirkulace odpadní vody, srážení fosforu)
==Umístění==
{| class="wikitable"
|Katastrální území
|'''Hostětín'''
|-
|Parcelní číslo
|'''346''' ''(orná půda, 8737 m2)'' ''' 347''' ''(ostatní plocha, výměra 1908 m2)''
|-
|Odkaz – výpis KN
|<nowiki>http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?&typ=parcela&id=2854112742</nowiki>

<nowiki>http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?&typ=parcela&id=2854113742</nowiki>
|}[[Soubor:Kcov hostetin 20230613.mp4|none|thumb|Letecký pohled na intenzifikovanou čistírnu (červen 2023)|vlevo]]

==Parametry==
{| class="wikitable"
|
|'''stav od roku 2023'''
|'''1996 - 2022'''
|-
|kapacita
|300 EO
|280 EO
|-
|přítok: koncentrace BSK5
|4,38 t/rok
|3,68 t/rok (na přítoku 212 mg/l)
|-
|průměrný denní průtok
|Qdp 1,563 l/s (135 m3/den)
|Qdp 0,55 l/s (47,6 m3/den)
|-
|látkové zatížení BSK5
|12,0 kg/den
|10,09 kg/den
(vypočteno, dle projektu 15,12 kg/den)
|-
|plocha filtračních polí
|VKF: 750 m2, 840 m3
HKF: 600 m2, 680 m3
|1240 m2 (4,4 m2/1 obyv.)
|-
| parametry dočišťovací nádrže
|plocha 880 m2,
max. retenční objem 918 m3
|plocha 940 m2
|}

==Historie ==
{| class="wikitable sortable"
|[[1966]]
|pod Hostětínem na potoce [[Kolelač]], který protéká obcí, byla postavena [[Vodní dílo Bojkovice|vodárenská nádrž Bojkovice]]. V celém povodí přehrady je '''Hostětín''' jedinou vesnicí, a podle norem pro ochranu vodních zdrojů byla v obci vyhlášena po dokončení přehrady [[Stavební uzávěra v Hostětíně|stavební uzávěra]].
|-
|1990
|obec se osamostatnila, hlavním úkolem nového zastupitelstva bylo postavit čistírnu odpadních vod, a tak odstranit stavební uzávěru, která znemožňovala další rozvoj obce.
|-
|1992
|'''Nadace Partnerství''' formou grantu podpořila vypracování nezávislé studie, která měla posoudit navrhovaná řešení. Výsledky studie doporučily jako optimální řešení výstavbu kořenové čistírny odpadních vod přímo v obci.
|-
|1993
|v květnu '''ZO ČSOP Veronica''' pořádala v povodí horní Olšavy, pro pracovníky místních samospráv vzdělávací seminář [[Voda a krajina]], zaměřený na čistotu vody. Zúčastnění odborníci, ale i starostové a okresní úředníci se shodli na tom, že kořenová čistírna je pro Hostětín nejvhodnějším řešením.
|-
|1995
|v dubnu byla dokončena projektová dokumentace (zpracovatel ''VH ‑ atelier, s.r.o. Brno'').

v červenci byla zahájena stavba kořenové čistírny (dodavatel stavby firma ''IMOS ‑ Vodohospodářské stavby Zlín, s.r.o.'').
|-
|[[1996]]
|12. července zahájen roční zkušební provoz čistírny.
|-
|[[1997]]
|11. července byla čistírna uvedena do trvalého provozu.
|-
|[[2019]]
|díky podpoře z rozpočtu Zlínského kraje vypracoval kolektiv projektantů pod vedením ''Jaroslava Kršňáka'' projektovou dokumentaci na stavební úpravu čistírny
|-
|[[2020]]
|vydáno stavební povolení na projekt intenzifikace čistírny
|-
|[[2022]]
|v říjnu bylo předáno staveniště, ''Vodohospodářské stavby Javorník - CZ s.r.o.'' zahájil stavbu
|-
|[[2023]]
|v dubnu byla stavba dokončena
26. června byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby<ref>https://zodiac.hostetin.org/hostetin_docs/_org/cov/COVHostetin_kolaudace_20230626.pdf</ref>
|-
|2024
|v únoru vodoprávní úřad v Uherském Brodě vydal nové ''povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových''<ref>https://zodiac.hostetin.org/hostetin_docs/_org/cov/cov_povoleniOdpVody_202402_202505.pdf</ref>
|}

==Přínosy==
Provoz kanalizace a kořenové čistírny odpadních vod má charakter veřejně prospěšné služby. Díky přirozeným čisticím procesům a gravitačnímu uspořádání KČOV jsou provozní náklady na čištění odpadních vod relativně nízké. Mimo ekonomických přínosů představuje KČOV hodnotný krajinný prvek, který je současně oblíbeným místem jak pro procházky, tak i pro odborné exkurze. Provozováním kanalizace a ČOV naplňuje obec Hostětín několik cílů v oblasti ekonomické, sociální a environmentální:

*čištění odpadních vod z obce v povodí [[Vodní dílo Bojkovice|vodárenské nádrže Bojkovice]]
*relativně nízké provozní náklady (úspora elektřiny), nižší stočné
*významný krajinný prvek – mokřadní biotop
*součást veřejného prostoru: místo pro procházky a odborné exkurze

== Odkazy ==

* [https://zodiac.hostetin.org/hostetin_docs/_org/cov/map_cov_orto_M750.pdf Plán ČOV Hostětín - stav 1996-2022]

== Reference ==
[[Kategorie:ČOV]]

Katastrální území Hostětín

2025-12-01T11:39:42Z

Pavouk: překlepy

== Vznik a vývoj ==

=== Historie ===
Katastr Hostětína vznikl jako územní jednotka v roce [[1789]] při zavedení josefínského katastru. Lze však předpokládat, že vymezení katastrálního území Hostětína vycházelo z hranic plužiny mezi sousedními obcemi.

Podrobné zaměření a mapové zobrazení bylo provedeno v roce [[1828]] při tvorbě stabilního katastru. Vceňovací operát stabilního katastru, který obsahuje mimo jiné důležité údaje o druzích pozemků a rozsáhlý popisný materiál, je datován k roku [[1847]], přičemž na Moravě nabyl stabilní katastr účinnosti v roce 1851.

Nová katastrální mapa pro katastrální území Hostětín na základě požadavků výnosu o revizi pozemkového katastru byla zpracována v roce [[1907]].

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce [[1918]] byl evidovaný katastr převzat v nezměněné podobě. Zásadní změna přišla v roce [[1928]] v podobě nabytí účinnosti zákona o ''pozemkovém katastru''.

Po roce '''1948''' socialistické zřízení omezovalo vlastnické vztahy k půdě a pozemkový katastr byl evidovaný v podobě jednotné evidence půdy (1954 -1964) a evidence nemovitostí (1964 - 1992).

=== Současný stav ===
V roce [[1993]] byl zaveden v současnosti platný '''katastr nemovitostí''', který reagoval na obnovu pořádku a práva a potřeby restituce a privatizace majetku. Katastr nemovitostí odstraňuje mimo jiné zásadní nedostatky předchozí socialistické evidence (nespolehlivá evidence parcel ve vlastnictví občanů sloučených do větších půdních celků, které v souladu s tehdejšími předpisy neměly být ani zobrazovány v mapách).

Katastrální operát Hostětína byl od roku 1993 postupně digitalizován. Nejprve byly převedeny do databáze popisné údaje k nemovitostem.

V letech [[1996]]-[[1997]] byly díky provedeným jednoduchým pozemkovým úpravám v terénu vyměřeny a tedy znovuobnoveny vlastnické hranice především lesních pozemků.

K dokončení digitalizace katastrálního operátu došlo v prosinci [[2009]]'''<ref>http://zodiac.hostetin.org/hostetin_docs/platnostKUHostetin_2009.pdf</ref>''', kdy byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Hostětín. Mapové podklady jsou tedy dostupné v podobě tzv. ''katastrální mapy digitalizované'' (zkratka: KMD), která je dostupná na internetových stránkách a zobrazuje všechny nemovitosti.

Vedení katastrálního operátu vykonává ''Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod''.
== Hranice ==
Katastrální území Hostětín má přibližně tvar pravoúhlého trojúhelníku.

Jeho severní hranice odděluje katastry Hostětína a [[Hrádek na Vlárské dráze|Hrádku na Vlárské dráze]] a je převážně tvořena vodním tokem [[Kolelač (vodní tok)|Kolelače]] a jeho pravobřežním přítokem - [[Olšůvka|Olšůvkou]]. Na [[Křížné|Křížných]] se průběh hranice mění v severojižní směr a odděluje Hostětín od sousedního [[Šanov|Šanova]]. Hranice prochází po temeni vrchů [[Dúbí]] a [[Kozice]] a po většinu své délky je současně rozvodnicí mezi povodím [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morava_(řeka) Moravy] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Váh Váhu]. V jižní části katastru se hranice stáčí jihozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu území Hostětína, kde se na "[[trojmezí]]" stýkají katastry Hostětína, [[Pitín|Pitína]] a Šanova. Katastrální hranice s k. ú. Pitín prochází po hřbetu [[Jahodisko|Jahodisek]] a později sleduje tok [[Svatojánský potok|Svatojánského potoka]] až k jeho soutoku s Kolelačem u [[Kolelač (osada)|osady Kolelač]]. V tomto bodě na sebe navazují tři katastrální území (Hostětín, Hrádek na Vlárské dráze a Pitín).

Hranice katastrálního území Hostětín má délku 8363,55 metrů<ref>select st_perimeter(wkb_geometry) from kn.katuze where nazev = 'Hostětín' | 8363.545 meters</ref>.

== Pozemkové tratě ==
[[Soubor:Iskica Hostetin 1828 titul.jpg|náhled|odkaz=Special:FilePath/Iskica_Hostetin_1828_titul.jpg]]
Katastrální území se dělí na pozemkové celky - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozemková_trať tratě], které jsou přirozeně odděleny vodními toky či cestami. Původ pomístních jmen tratí spadá pravděpodobně ke středověkým počátkům trvalého osídlení a za posledních 200 let se názvy tratí více méně nezměnily.

Názvy tratí podle údajů ze [[Stabilní katastr|stabilního katastru]] v roce [[1828]]:
* [[Nad Javory]]
* [[Nad Ploty]]
* [[Slatiny]]
* [[Zahrady]]
* [[Lepky]]
* [[Žleb]]
* [[Kozice]]
* [[Láz]]
* [[Bukovina]]
* [[Nad Bukovinú]]
* [[Jahodisko]]

== Reference ==
<references />

== Odkazy ==
*[http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/katastr_nemovitosti.pdf Dějiny katastru]
*[http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=721131&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka ČÚZK - nahlížení do katastru: Katastrální mapa Hostětína]
*[http://uir.cz/katastralni-uzemi/72113/Hostetin Územně-identifikační registr: k.ú. Hostětín]
* Katastrální území Hostětín https://web.archive.org/web/20160326230923/http://wiki.hostetin.org/wiki/index.php/Katastr%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAzem%C3%AD_Host%C4%9Bt%C3%ADn

[[Kategorie:Editovat]]

Dějiny Hostětína

2025-12-01T11:34:12Z

Pavouk: překlepy

Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce [[Hostětín]], je poloha obce v blízkosti hřebene {{cswiki|Bílé_Karpaty|Bílých Karpat}}. Tento se po rozpadu {{cswiki|Velká_Morava|Velké Moravy}} stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky: mezi {{cswiki|Uherské_království|Uherským královstvím}} a {{cswiki|Morava|Moravou}}, která se od poloviny 11. století stala součástí {{cswiki|České_království|českého království}}<ref>Kuča et al. eds., 1992</ref>.

==Pravěké osídlení==
Dokladem pravěkého osídlení na území současného Hostětína je nález dvou jaspisových škrabadel<ref>Jašek, Alois: Hostětín - vlastivědné stati. 1943 In Jašek, A. (1943),p. 54:V archeologickém oddělení krajinského muzea v Bojkovicích chovají se na katastru hostětínském nalezená 2 jaspisová škrabadla, jejichž vyobrazení přineslo "Naše Valašsko" VIII. č.1-2, str. 59.</ref>.

==Raný středověk (do 11. století)==
Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše.

== Počátky osídlení (12. - 16. století)==
[[Soubor:Mza prvniZminka 1412.jpg|náhled|První písemná zmínka o vsi Hostětín z roku 1412.]]
Počátek výrazné kolonizace území v okolí Hostětína spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí<ref name=":0">Nekuda et al.,1982</ref>. Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z roku 1141, ve které je připomínána osada ''Vasily'' (vzdálená asi 4 km západně od Hostětína, poblíž samoty [[Vasilsko]]). [[První písemná zmínka|První písemná zmínka o obci]] pochází z roku [[1412]], kdy je uváděna již jako součást [[Světlovské panství|světlovského panství]]. V té době je Hostětín nejvýše položenou vsí na území současného {{cswiki|Okres_Uherské_Hradiště|okresu Uherské Hradiště}}<ref name=":0" />. V relativně poklidném období, které trvalo až do [[15. století]], kolonizace vrcholí. Na území katastrů sousedních obcí Bojkovic, [[Pitín|Pitína]] či [[Hrádek|Hrádku]] existovalo několik osad, které postupně na počátku [[16. století]] zanikly. Od roku [[1516]] do roku [[1549]] je rovněž Hostětín připomínán jako '''pustý''' (podobně jako například {{cswiki|Starý_Hrozenkov|Starý Hrozenkov}}, přičemž již v další písemné zmínce z r. [[1576]] je ves opět označena jako usedlá<ref>Prasek, 1906</ref>.

== 17. století==
V [[17. století]] byla celá oblast jihovýchodní {{cswiki|Morava|Moravy}} vystavena častým [[Loupeživé vpády na Moravu v 17. století|loupeživým vpádům]], které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedních {{cswiki|Uhry|Uher}}. Jako předzvěst další zkázy bylo moravské pomezí v roce [[1605]] napadeno oddíly {{cswiki|Bočkajovci|Bočkajovců}}, kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění [[Nový Světlov|Nového Světlova]] u blízkých [[Bojkovice|Bojkovic]]. Další strádání obec zažila za {{cswiki|Třicetiletá_válka|třicetileté války}}, avšak zejména za opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku [[1663]], kdy byla celá obec vypálena, a v r. [[1683]]. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín, podobně jako celé okolí, sužován drancováním {{cswiki|Kuruci|kuruců}} {{cswiki|František_II._Rákóczi|Františka Rákósziho}}.

== 18. století==
[[18. století]] přineslo konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel, což vyvolávalo opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách zemědělské půdy, které ležely ladem.

==19. století==
Vedle nepříliš výnosného zemědělství v podhorských podmínkách se objevuje výnosné povolání [[Zvěroklestič|zvěroklestiče]] (tzv. „miškáři“). V průběhu [[19. století]] až do roku [[1918]] se tímto řemeslem živila podstatná část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska, Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory přinášelo „miškářství“ i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků. Výraznou změnou, která podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko slovenského pomezí, byla výstavba [[Železniční trať Brno - Trenčianska Teplá|železniční tratě Brno - Trenčianska Teplá]], dokončená v roce [[1888]]. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu.

==20. století==
Mimo obecných historických událostí [[20. století|minulého století]] do vývoje obce nepříznivě zasáhla reforma veřejné správy v roce [[1964]], v rámci které byla zanikla samostatná obec Hostětín a byla sloučena se sousedním Pitínem. Tento stav trval do roku [[1990]] a spolu s [[Stavební uzávěra v Hostětíně|vyhlášením stavební uzávěry]] v obci, jako podmínky ochranného režimu v povodí [[Vodní dílo Bojkovice|vodárenské nádrže Bojkovice]], způsobil výrazný pokles počtu obyvatel (o 20% v období 1970-1990). Po osamostatnění se obec zaměřila na odstranění stavební uzávěry jako zásadního omezení dalšího rozvoje obce a v roce [[1996]] byla do provozu uvedena [[Čistírna odpadních vod Hostětín|obecní čistírna odpadních vod]]. I další realizované počiny ([[obecní kotelna]]) měly výrazné {{cswiki|Životní_prostředí|environmentální}} zaměření, čímž Hostětín získal pověst obce pečující o životní prostředí.

==21. století==

==Informační zdroje==
Podklady k popisu dějin obce se nacházejí zejména v archivních fondech [[Moravský zemský archiv|Moravského zemského archivu]] v Brně a [[Státní okresní archiv v Uherské Hradišti|Státního okresního archivu v Uherském Hradišti]]. S ohledem na to, že [[obecní kronika]], vedená místní samosprávou v letech 1920 - 1964, se ztratila, je sestavení podrobných dějin 20. století obtížné. Je však možné částečně využít [[Kronika národní školy v Hostětíně|školní kroniku]] a ostatní archivní materiály obecního zastupitelstva.

==Reference==
<references />