|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | | Přehled hostětínských rekordů - stav k 17.2.[[2000]]. |
| Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce [[Hostětín]], je poloha obce v blízkosti hřebene Bílých Karpat. Tento se po rozpadu Velké Moravy stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky: mezi Uherským královstvím a Moravou, která se od poloviny 11. století stala součástí českého království<ref>Kuča et al. eds., 1992</ref>.
| | {| class="wikitable" |
| | | |Nejstarší muž |
| ==Pravěké osídlení==
| | |Ladislav Ševčík – 26.6.1920 |
| Dokladem pravěké osídlení na území současného Hostětína je nález dvou jaspisových škrabadel<ref>Jašek, Alois: Hostětín - vlastivědné stati. 1943
| | |- |
| | | |Nejstarší žena |
| In Jašek, A. (1943),p. 54:V archeologickém oddělení krajinského muzea v Bojkovicích chovají se na katastru hostětínském nalezená 2 jaspisová škrabadla, jejichž vyobrazení přineslo "Naše Valašsko" VIII. č.1-2, str. 59.</ref>.
| | |Marie Bartošová – 8.10.1914 |
| | | |- |
| ==Raný středověk (do 11. století)==
| | |Nejstarší občan, který žil v 20. století |
| Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše.
| | |Marie Kurtinová (11.2.1903 – 7.9.1992) |
| | | |- |
| == Počátky osídlení (12. - 16. století)==
| | |Nejvyšší muž |
| Počátek výrazné kolonizace území v okolí Hostětína spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí<ref>Nekuda et al.,1982</ref>. Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z r. 1141, ve které je připomínána osada Vasily (vzdálená asi 4 km západně od Hostětína, poblíž samoty Vasilsko). [[První písemná zmínka|První písemná zmínka o obci]] pochází z r. 1412, kdy je uváděna již jako součást [[Světlovské panství|světlovského panství]]. V té době je Hostětín nejvýše položenou vsí na území současného okresu Uherské Hradiště (Nekuda et al., 1982). V relativně poklidném období, které trvalo až do 15. století, kolonizace vrcholí. Na území katastrů sousedních obcí Bojkovic, Pitína či Hrádku existovalo několik osad, které postupně na počátku 16. století zanikly. Od roku 1516 do roku r.1549 je rovněž Hostětín připomínán jako '''pustý''' (podobně jako například Starý Hrozenkov), přičemž již v další písemné zmínce z r. 1576 je ves opět označena jako usedlá<ref>Prasek, 1906</ref>.
| | |Milan Hamšík – 193 cm |
| | | |- |
| ==17. století==
| | |Nejvyšší žena |
| V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedních Uher. Jako předzvěst další zkázy bylo moravské pomezí v roce 1605 napadeno oddíly Bočkajovců, kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění Nového Světlova u blízkých Bojkovic. Další strádání obec zažila za třicetileté války, avšak zejména za opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku 1663, kdy byla celá obec vypálena, a v r. 1683. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín, podobně jako celé okolí, sužován drancováním kuruců Františka Rákosziho.
| | |Michaela Hrubá – 179 cm |
| | | |- |
| == 18. století==
| | |Nejčastější mužské křestní jméno |
| 18. a 19. století přineslo konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel, což vyvolává opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách zemědělské půdy, které ležely ladem.
| | |Miroslav – 13 |
| | | |- |
| ==19. století==
| | |Nejčastější ženské křestní jméno |
| Vedle nepříliš výnosného zemědělství v podhorských podmínkách se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. „miškáři“). V průběhu 19. století až do roku 1918 se tímto řemeslem živila podstatná část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska, Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory přinášelo „miškářství“ i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků. Výraznou změnou, která podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko slovenského pomezí, byla výstavba železniční tratě Brno - Trenčianska_Teplá, dokončená v roce 1888. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu.
| | |Marie – 17 |
| | | |- |
| ==20. století ==
| | |Osoba s nejdelšími vlasy |
| | | |Zuzana Bartošová – 65 cm |
| ==Informační zdroje==
| | |- |
| Podklady k popisu dějin obce se nacházejí zejména v archivních fondech Moravského zemského archivu v Brně a Státního okresního archivu v Uherské Hradišti. S ohledem na to, že obecní kronika, vedená místní samosprávou v letech 1920 - 1964, se ztratila, je sestavení dějin 20. století dosud obtížné. Je však možné částečně využít [[Kronika národní školy v Hostětíně|školní kroniku]] a ostatní archivní materiály obecního zastupitelstva.
| | |Osoba s nejdelšími vousy |
| | | |Drahomír Orsák – 8 cm |
| == Poznámky==
| | |- |
| | | | |
| ==Reference==
| | | |
| <references />
| | |- |
| | |První zmínka o obci |
| | |rok [[1412]] |
| | |- |
| | |Nejvyšší stavba |
| | |[[Kaple|kaplička]] –13,5 m |
| | |- |
| | |Největší strom |
| | |[[Lípa v Ohrádce]] – u čističky; obvod cca 410 m |
| | |- |
| | |Nejníže položené místo v katastru Hostětína |
| | |potok [[Kolelač]] – 340 m |
| | |- |
| | |Nejvýše položené místo v katastru ''Hostětína'' |
| | |nad [[Kočičí hrad|Kočičákem]] – při hranici s [[Pitín|Pitínem]] a [[Šanov|Šanovem]] – 530 m |
| | |} |