Vlárská dráha

Vlárská dráha (též Vlárská trať) je mezistátní železniční trať Brno – Kyjov – Veseli nad Moravou – Trenčianska Teplá o celkové délce 179 km. Je vedena přes jihovýchodní Moravu a Biele Karpaty až na Slovensko, kde nese název podle řeky Vláry, jejímž údolím prochází závěrečný úsek trasy.

Historie

Výstavba

Stavba Vlárské dráhy v Bojkovicích (před rokem 1888)

Vlárská dráha byla budována jako součást Českomoravské transverzálky v letech 1883–1888.

Koncese k dobudování celé východní větve transverzálky byla vydána dne 22. října 1884 společnosti Rakouská společnost státní dráhy (StEG) s podmínkou, že je povinna dílo dokončit do 30 měsíců z čistě soukromých zdrojů.

Zástupci Uherského Brodu se bránili stavbě dráhy z jejich města do Vlárského průsmyku. Za výhodnější považovali trasu do Trenčína přes Strání, kde již v té době byly sklárny. Konečné rozhodnutí pro racionálnější vedení trati skrze Vlárský průsmyk mohlo ovlivnit i tehdější vlastník světlovského panství hrabě August Maria Bellegarde, která měl vysoké postavení u dvora.

Podle stati Karla Urbánka a Petra Vašiny staršího, kteří se historií železnice dlouhodobě zabývali, unikátní byl i způsob stavby Vlárské dráhy: „Na jen trochu srovnaném povrchu terénu se postavila nejdříve jen úzkokolejná drážka pro ručně tlačené dřevěné vozíky. Na ně se nakládala zemina vykopaná v zářezech a převážela se na místa, kde se budovaly náspy. Tak se vytvářelo stejnoměrné stoupání tratě. Když se někde vykopaného materiálu nedostávalo, vykopali kopáči někde poblíž jámu, ze které se potřebný materiál těžil. Na srovnané a zhutněné podloží se naváželo vozíky kamení, které tvořilo železniční svršek. Do něj se pokládaly dubové pražce a na ně se přišroubovaly kolejnice. Ty se musely podbíjet kamením do přesného podélného i příčného sklonu. Zatáčky na trati jsou klopené. Jejich klopení je vypočítáno na maximální povolenou rychlost pro daný úsek tratě.  Boční sklony náspů i zářezů tratí byly stanoveny předpisy. I když byla dodržena všechna pravidla, stávalo se někdy, že došlo k sesuvu půdy. Například v případě pitínských serpentin“.

Zápis o stavbě Vlárské dráhy ve školní kronice učitelem Františkem Prokopem

Zprovozňování probíhalo po etapách:

• 1. dubna 1883 – Kunovice – Uherský Brod
• 20. července 1884 – Kyjov – Bzenec
• 4. června 1887 – Bzenec – Kunovice
• 10. října 1887 – Brno – Kyjov
• 28. října 1888 – Uherský Brod – Trenčianska Teplá

Podle zápisu ve školní kronice byl provoz trati zahájen 1. října 1888, přičemž "stavěna byla od 1. října 1887 (s přestávkou zimy) až do konce září 1888 podnikatelem 'Hügel et Sager' dosti rychle, obzvláště smělé jest vyvedení trati Pitín-Hrádek, jež svými vysokými navážkami překvapuje."

Na stavbě Vlárské dráhy našlo práci množství místních lidí i přespolních a byli mezi nimi i zahraniční dělníci - například Italové (Furláni), kteří byli specialisty na výstavu mostů a tunelů.

Železniční trať v Hostětíně

V katastrálním území Hostětín je Vlárská dráha vedena jako jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha. Délka úseku trati je přibližně 1130 m a leží na pozemku parc.č. 1268 o výměře 3,68 ha.

Současný provoz

Provoz v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá je kategorizován jako dráha regionální. Trať je v úseku Brno – Veselí nad Moravou dvoukolejná; dále směrem na Slovensko jednokolejná. Elektrizován je pouze krátký úsek Brno – Blažovice (1996).

V jízdním řádu (2024) je trať rozdělena do těchto linek:

• 300 Brno – Blažovice
• 340 Brno – Kunovice
• 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Kunovice – Vlárský průsmyk
• 123 (ŽSR) Trenčianska Teplá – Vlárský průsmyk

Odkazy

• Vlárská dráha na wikipedii -