Uvezliska

Z Hostětín
Přejít na: navigace, hledání

Uvezliska jsou rozsáhlé sesuvné území v katastrálním území Pitín.

Umístění

Vodní plocha ve střední, transportní části sesuvu

Sesouvání postihuje v celém rozsahu pravý údolní svah Olšavy. Skalní podklad tvoří horniny magurského flyše - dílčí jednotky bystrické (stáří paleogén, střední eocén). V sesuvném území vystupují převážně flyšové bystrické vrstvy s převahou šedých vápnitých jílovců až slínovců, ojediněle pískovcových lavic. Celková délka vysoce destruktivní svahové deformace je 950 m, šířka 800 m. Komplexní sesuvné území, které je místy aktivováno, začíná ve vrcholové části hřbetu, vybíhajícího severozápadně od vrcholu Klenůvka (643 m), v nadm. výšce 525 m. Rozsáhlá akumulační oblast v dolní části sesuvu sestupuje až na okraj údolní nivy Olšavy, kde tvoří výraznou zvlněnou terénní akumulaci, která je převýšena až 12 m nad nivou. Západní omezení sesuvného území tvoří v dolní části sesuvu výrazná strž (hluboká 4-5 m) s výchozy lavic pískovců, která přechází v horní části do svahového úpadu s místy patrnou odlučnou sesuvnou hranou. Východní a jihovýchodní omezení sesuvu tvoří výrazně zahloubený údolní zářez potoka (pravostranný přítok Olšavy), který sesuv z velké části odvodňuje. Morfologicky výrazná a značně komplikovaná je horní odlučná hrana, která tvoří několik lalokovitých výběžků tvořených pískovcovými hřbety. Jejich tvar je určen průběhem puklinových ploch, podél kterých došlo k odloučení skalních pískovcových bloků a obnažení podloží. Výška odlučné hrany dosahuje převýšení 7-20 m, často se jedná odlučnou skalní stěnu.

Reliéf

Reliéf sesuvného území je velmi komplikovaný, neboť je tvořen zčásti potenciální sesuvnými území i aktivovanými proudovými sesuvy, kde je patrný pohyb a čerstvost tvarů. Celé sesuvné území tvoří řada rozsáhlých ker zemin včetně skalního podloží. Pískovcové bloky se nacházejí i ojediněle na povrchu sesuvných ker (např. ve střední části sesuvu v nadm. výšce 495 m). V depresích mezi sesuvnými krami i na nich se nachází několik bezodtokých zamokřených depresí (8 větších sníženin). Povrch svahové deformace je zbrázdněn řadou strží. V horní části sesuvu pod skalnatou odlučnou oblastí se setkáváme s množstvím pískových bloků, jejichž akumulace vznikly rovněž procesem skalního řícení. Skalní stěny sesuvu byly rovněž využity jako lomové stěny a nacházejí se zde pozůstatky menších lomů i připravené haldy vytříděného kamení (nejvyšší část sesuvu). Pod skalnatým výběžkem ve střední části horní odlučné hrany se vyvinulo několik sufózních sníženin.

Současný stav

Sesuv je dočasně uklidněný, staří deformací lze odhadnout v rozmezí řádově desítek až stovek let.


Registr svahových nestabilit

V rámci inventarizace svahových deformací byl tento rozsáhlý sesuv v roce 2006 dokumentován Českou geologickou službou, pobočka Brno a je evidován v Registru svahových nestabilit.[1]. Starší záznam v registru sesuvů, spravovaném Geofondem, je z roku 1962.[2]

Pověsti

K Uvezliskům se vztahuje několik lidových pověstí, například v rukopisné sbírce pověstí Vzpomínky stříbrných hlav jsou zmíněna třikrát:

  • Pověst o dědině na Uvezliskách;
  • O dědině na Uvezliskách;
  • Pověst o mořském oku na Uvezliskách.

Galerie=

Zdroje

Kircher, Karel: Sesuv Pitín, Uvezliska. Ústav geoniky AV ČR, 2007.

Odkazy

  1. Registr svahových nestabilit - Sesuv Uvezliska
  2. Geofond - sesuvy